Každému řidiči se alespoň jednou stane, že dorazí na křižovatku, kde njajdeme několik protichůdných značek. To může zvláště pro začátečníky představovat problém, neboť leckdy mají problém se v tom zorientovat. Je tedy dobré se podívat, jak se v takové situaci řídit a které značky respektovat. Tím prvním, co bychom měli udělat, je podívat se, zda pod některou ze značek není doplňková tabulka. Pokud zde máme například dvě značky omezení rychlosti, může jedna z nich platit pro nákladní vozidla a ta druhá pro ostatní účastníky provozu. Stejně tak může zase jiná platit ve chvíli špatného počasí. Proto je dobré se podívat, zda pod některou není takovéto upřesnění.
Další věcí je posloupnost značek. I ty totiž mají jistou hierarchii, kdy ty s tou vyšší přebíjí ty nižší. To je samozřejmě něco, co se učí v autoškole, avšak o tomto se učitelé často věnují jen letmo, a ani u zkoušek se otázka na tento problém často neobjevuje. Je tedy dobré ji znát. Tu zdaleka nejmenší prioritu mají ty, které jsou namalovány na zemi, nejčastěji na silnici, samozřejmě s výjimkou přechodů pro chodce či pro cyklisty. Tyto značky se totiž zdaleka nejhůře odstraňují. Proto mají také zdaleka nejnižší platnost. Jednoduše řečeno, pokud je zde ještě jiný typ dopravní značky, řídíme se tím.
Pak jsou tu ty napevno připevněné vertikální, se kterými se setkáváme zdaleka nejčastěji. Ty jsou však již na druhém nejnižším místě. Ačkoliv jsou tedy nejběžnější, rozhodně nejsou ani zdaleka ty nejplatnější. Dále tu jsou dočasné značky, tedy takové, které se objevují po nějakou dobu, a následně jsou odstraněny. Obvykle je vidíme u probíhajících staveb, avšak mohou být umístěny i jinde. Předposlední úrovní jsou semafory, tedy pokud fungují, a tou nejvyšší pak příkazy policisty na místě. S těmi se setkáme často na místech dopravních nehod, kdy se odklání doprava. Pokud budeme toto respektovat, je pravděpodobné, že se ze spleti značek vymotáme bez nehody.
